Profil sekce
medievistiky
Germanistická medievistika zkoumá svět středověké
literární fikce. Na základě textů proniká do myšlení
středověkého člověka a jeho imaginace, zároveň však
podává dochované písemné památky současnému čtenáři,
aniž by se přitom zalekla nových interpretačních
postupů. Současná medievistika opustila pevné mantinely
ryze lingvisticko a literárně-historické disciplíny a
přijala za svůj přístup kulturních studií. Zabývá se
jazykem a texty na pozadí znalostí tehdejší politické a
společenské situace, lidové zbožnosti a rituálů,
soudobých reálií a kultury všedního dne, vzdělanosti,
náboženství a filozofie. Oblibě se těší především vztah
písma a obrazu, mediální vlastnosti literárního textu,
způsoby a problémy jeho přednesu či vztah k adresátovi a
konečně také jazykové zpracování.
Magisterské studium medievistiky profiluje odborníky na
poli germanistiky, jejichž kompetence rozvíjí primárně v rámci středověkých pramenů a textů. Výuka se věnuje
německy psané literatuře a jazyku středověku v celé šíři
počínaje prvními památkami z 8. století až po tištěnou
beletrii 15. a 16. století a jejich recepci. Cílem
magisterského studia je na vědecké úrovni analyzovat
německy psaný text, interpretovat jej, orientovat se v souvislostech zkoumané materie a mít dokonalý přehled o
vývoji německého jazyka a literatury. Studentky a studenti budou schopni samostatné vědecké práce ve svém
oboru a prezentovaní výsledků ústní a písemnou formou,
získají základní poznatky o ediční a vydavatelské
činnosti, překladatelství a organizování kulturního
života. Díky bohatým fondům Vědecké knihovny v Olomouci
a místních poboček Zemského či Státního archivu je
rozvíjena práce s autentickým materiálem.
Osobním vkladem olomoucké medievistiky je mapování
německy psané produkce a jejího publika na území Čech,
Moravy a Slezska. Německá vzdělanost byla součástí
českých dějin, v některých etapách se německy psaná
literatura vyrovnala české nebo jí dokonce, jako např.
ve 13. století, kdy vznikala dvorská literatura výlučně
v němčině, dominovala. Řády usazené v Čechách, na Moravě
či ve Slezsku opisovaly nebo si vyměňovaly texty s kongregacemi z ostatních částí říše, moravští humanisté
se znali nejen se svými souputníky ze sousedního
Slezska, ale pěstovali také vazby s vídeňskými
humanisty. I přesto zůstával doposud fond uložený na
území dnešní České republiky spíše mimo pozornost
badatelského zájmu. Olomoucká sekce medievistiky si
předsevzala obnovit všeobecné i odborné povědomí o
německé literatuře středověku na našem území, známé
památky vědecky zpracovat, ale také rozšířit jejich
korpus o prameny, které jsou veřejnosti doposud skryté v depositářích českých, moravských a slezských knihoven,
muzeí, archivů a církevních institucí. Navazuje tak na
dlouholeté snažení katedry germanistiky, jejíž bádání se
zaměřilo na německy psanou moravskou literaturu, a
stejně tak chce obohatit evropskou germanistickou medievistiku o nové závěry vycházející z důkladné
znalosti regionálních poměrů. |